OBEC

Mladějov

Na jižním či jihovýchodním okraji CHKO Český ráj přírodní rezervace Podtrosecká údolí leží krajinná oblast pod správou obce Mladějov – Mladějovsko.

Mladějov má i s okolními osadami (částmi obce) 520 trvale hlášených obyvatel. Rozloha obce je 1204 ha.
Dominantou Mladějova je místní zámek s malou vížkou. Zámek se pyšní půlkruhovým balkónem na toskánských sloupech. Dnešní zámek Mladějov vznikl přestavbou původní tvrze na severním, nejvýše položeném okraji obce. O mladějovské tvrzi se píše i v pověsti o Vyskři.

V historických pramenech jsou záznamy, že místní vladykové byli na tvrzi Mladějov doloženi již v letech 1358-1444. Roku 1372 je připomínán Kundrát z Mladějova, roku 1403 byli majiteli Mladějova Ctibor a Racek z Mladějova. Část vsi tehdy patřila ke Kosti.
V 16. století byla tvrz součástí velišského panství Trčků. Roku 1603 prodal Jan Rudolf Trčka z Lípy Mladějov svému úředníku Hynku Kozlovskému z Kozlova, který před tím koupil i dvůr Pařízek. Hynek Kozlovský zde postavil novou tvrz, ta byla r. 1623 prodána Albrechtovi z Valdštejna, který ji připojil ke knížectví Frýdlantskému. R. 1629 vlastnila Mladějov Magdaléna Štosová, rozená Boryňka ze Lhoty. Roku 1678 odkoupil Mladějov a Roveň Jan z Rörich.
V prvních desetiletích 18. století náležel statek Mladějov Albrechtu Maxmiliánu Antonínovi hraběti Desfours a pak hraběti Milessino. Roku 1738 svobodná paní Anna Terezie Unwertová obnovila zdejší panské sídlo, to bylo postupně přestavěno v klasicistní zámek, byl přistavěn východní a jižní trakt a poté 1. patro.

Během prusko-rakouské války mezi Marií Terezií a Fridrichem II. sídlil v roce 1778 na zámku velitel rakouského vojska budoucí císař Josef II., měl zde i svůj hlavní štáb. Roku 1792 byl Mladějov prodán rodině Pabstmannů. V první polovině 19. stol. zámek často navštěvoval ředitel pražské techniky František Josef Gerstner. V r. 1832 zde zemřel u svého zetě Josefa Pabstmanna (majitele panství) a je pochován na místním hřbitově. Na hřbitově při kostelní zdi nalezneme hrob rodičů Josefa Pabstmanna a jeho strýce Jana Mikuláše, rytíře von Pulpan, c. a k. dvorního rady, který zemřel roku 1816. Poslední majitel z rodu Pabstmannů, Gustav Ludwig Pabsmann byl v letech 1885 – 1907 okresním starostou v Sobotce a poslancem říšského směru.
Na začátku 20. století (r. 1903) získala panství Mladějov Anna Bláhová, roz. Haklová. Zámek byl v roce 1913 přestavěn stavitelem N. Novákem do pseudobarokní podoby, v jaké byl znám celé 20. století. Celý majetek byl Anně Bláhové znárodněn počátkem roku 1949. Poté byl využíván jako zemědělské učiliště, později internát a také sloužily jeho prostory k jazykové výuce zahraničních studentů. Podle restitučního zákona byl navrácen r. 1992 vnučce původní majitelky Gabriele Hamacherové. V noci na 3. ledna 2002 zámek zcela vyhořel, zbyly z něho jen obvodové zdi. Příčina tragického požáru nebyla nikdy objasněna. Je však jisté, že následky by nebyly tak zničující, kdyby požár nevypukl v době silných mrazů, které ztěžovaly likvidaci požáru. Gabriela Hamacherová s rodinou se rozhodla zámek znovu vybudovat, a to tak, aby byl sice respektován vnější historický ráz zámku, ale aby byla nově upravena vnitřní dispozice budovy a vybavení jejího interiéru. Tato koncepce umožnila vytvořit sice historickou, ale současně moderní a multifunkční budovu. Zámek byl dokončen v prosinci 2005. Od r. 2006 je zámek pronajímán ke komerčním účelům. Na zámku se nachází obraz „Snímání z kříže“ (autor neznámý) z přelomu 17. a 18. století, který je zapsán v seznamu kulturních památek ministerstva kultury ČR.

K dalším kulturním památkám v obci dále patří kostel sv. Jiljí, vystavěný v 14. století v gotickém stylu, pravděpodobně na místě původního dřevěného kostela. Do barokní podoby byl upraven v 18. století. Za vlády rodu Pabstmannů byla vystavěna zvonice s věží. Zvonice měla původně 3 zvony, dochoval se však jen jediný s obrazem sv. Václava a Jana Nepomuckého. Za kulturní památku je též prohlášena křtitelnice a 2 sochy z postranních branek hlavního oltáře. V kostele se konají pravidelné bohoslužby a dvakrát ročně koncert sopranistky Karolíny Žmolíkové. V těsné blízkosti kostela se nacházejí další významné památkově chráněné stavby – náhrobek profesora Františka Josefa Gerstnera, ohradní zeď se vstupem a sochou sv. Linharta v pravém rohu před vstupní bránou. Socha sv. Linharta byla zrekonstruována v r. 1999 a ještě téhož roku byla vandaly poškozena. Dnes už je socha opět v původním stavu. U vstupu do kostela je umístěn nově zrekonstruovaný památník obětem padlých v 1. světové válce. Nad zámkem na začátku Pařízku se nachází socha sv. Václava, která je skryta ve stínu košatých lip (lípy byly vysázeny r. 1918).

Nalevo od obecního úřadu se nachází Husův sbor, který byl otevřen 21. 8. 1938, přičemž církev v obci působí od r. 1920. Nově založená církev musela nejprve konat svoje bohoslužby pod širým nebem v přírodě – např. na Dolích, v lese, na Rovni a až v roce 1922 se konala první bohoslužba ve škole.

Dlouhou tradici má v Mladějově školní vzdělání. První zprávy o škole pocházejí z roku 1740, kdy zde byla jednotřídní farní škola. Původně se vyučovalo ve starém dřevěném stavení u kostela. Později po rozšíření na dvou a trojtřídní školu se výuka realizovala na několika místech. Až teprve v roce 1877 se začalo vyučovat v budově č.p. 22, která svému účelu sloužila až do r. 2002, kdy byla pro nedostatek žáků zavřena (po 262 letech). Na zdejší škole učil v letech 1920 – 1922 plhovský rodák, básník Joža Zindr, který je pohřben na místním hřbitově. Jeho jediná básnická sbírka „Bludaři“ vyšla až po jeho smrti (r. 1930). Dalšími významnými učiteli byli Jan Hurych a řídící učitel Josef Jakubec. Josef Jakubec, rodák ze Zámostí byl spoluzakladatelem „Včelařského spolku Sobotka“ a propagátor moderního včelařství. V Mladějově učil v letech 1882 – 1919, poté se odstěhoval do Sobotky, kde ještě téhož roku umírá. Pohřben je v rodinném hrobě na mladějovském hřbitově.
Dnes je první patro školy využíváno pro potřeby místní knihovny a v jedné třídě se scházejí senioři. V přízemí budovy je „školní jídelna“, kde se stravují děti z mateřské školy. Pro výtečné obědy si chodí i zaměstnanci obecního úřadu, místní důchodci a někteří občané Mladějova.
V r. 1972 začala výstavba mateřské školy a od září 1974 byl zahájen její provoz. Mateřská škola je stále otevřena a v současné době plně obsazena.
Málokterá obec se může pochlubit poštou a železnicí, které poskytovaly služby nejen pro Mladějov, ale i pro okolí a pomáhaly udržovat obyvatelům spojení se světem. Vlaky z Mladé Boleslavi do Staré Paky projíždějí Mladějovem už od roku 1906. Historie poštovního spojení spadá dokonce do 19. století. V roce 2005 oslavila pošta už stodvacet let své práce.

Mladějov se pyšní i dlouholetou kulturní tradicí. K ní patří především práce spolků, které zde vznikaly postupně na konci 19. a začátku 20. století. Je to především organizace hasičů (od r. 1888) a Tělovýchovná jednota Sokol, která pracuje s dospělými i mládeží od r. 1913, dále klub důchodců (od r. 1987). Tyto organizace se starají o využití volného času od nejmenších občánků až po nejstarší. Od r. 1994 se na sokolském hřišti konají oblíbené pivní slavnosti. Mezi každoroční kulturně společenské akce pořádané v Mladějově patří plesy, pálení čarodějnic, dětský den, Mikulášská nadílka, nohejbalové turnaje, turnaj v šipkách atd. Mimo tyto akce všechny spolky pořádají cyklistické a turistické výlety a poznávací zájezdy. Dále se spolky starají o vzhled obce – např. úklid hřbitova, čištění požární nádrže a ořez stromů a keřů v aleji k nádraží.

Mladějov byl za 1. republiky vyhledávanou rekreační oblastí s koupalištěm (dnes již pomalu zapomenuté středisko „Stavbař“) a hotely „U Vrabců“ a „U Ulrichů“. V současné době v Mladějově funguje restaurace „U Dvou lip“ a „Restaurace Mladějov“ s velkým sálem, kde se konají plesy a různé zábavy.
Součástí Mladějova jsou i samoty s názvy „Kopaniny“ – chovný rybník na místě bývalého mlýnu, „Sádky“ a „Rokle“, k Lovči náleží „Viďálov“, „Hrádek“ a „Doubek“.

K Mladějovu patří i chatová oblast s rybníkem „Dola“, dříve zvaná „Dolní Mlýn“. Na „Dola“ se dostaneme z Mladějovské návse po červené turistické značce kolem budovy školy. Je to místo, kde se na křižovatce lesních cest stýkají čtyři údolí. V dřívějších dobách zde stával mlýn, později pila a také Vyskočilův hostinec. Po 2. sv. válce byl na Žehrovce (říčka tudy protékající) založen rybník a na úbočí údolí byly vybudovány rekreační chaty. U hráze ve skalním výklenku stávala socha sv. Jana Nepomuckého.

Dnes je toto údolí součástí oblíbené cyklistické a turistické trasy Mladějov – Trosky. Poblíž v lese zvaném „V kalhotách“ statečně odolává průmyslové expanzi mezi lidem populární borovice se třemi vrcholy – „Třívrchá borovice“. Jedná se o nevídanou přírodní raritu, v současné době sice ještě stojí, ale je již suchý.
Mladějov sám, Bacov, Pařízek, Loveč a Střeleč leží v bezprostředním sousedství Prachovských skal, které byly již v 11. století před naším letopočtem centrem celého kraje.
Na Střelči byly nalezeny nejcennější předměty pocházející z mladší doby bronzové, které jsou součástí jičínské archeologické sbírky. Jsou to 2 bronzové spony se spirálami a přívěsky v podobě stylizovaných ptačích hlaviček, které byly nalezeny za 2. světové války v lomu na k.ú. Střeleč.

Jana Matyášová, kronikářka obce

Zajímavé informace a události z Mladějova

Víte, že existovala: samota v Kopaninách č.p. 40, Mlýn v Trní (č.p. 31 a 36), pila pod Pařízkem, osada Skaříšov.

dosud stojí pod Skaříšovem Třívrchá borovice

před r. 1384 – byl postaven kostel a na zvonici 2 zvony (velký 854 kg a malý 449 kg)

1740 – byla zřízena první farní škola

1846 – bylo v jednotřídní škole zapsáno 223 dětí

1862 – postavena první silnice Sobotka – Újezd pod Troskami

1883 – 1. září byla zřízena četnická stanice

1885 – v září byl založen poštovní úřad (první pošmistr byl František Neuman)

1888 – založen sbor dobrovolných hasičů (první stříkačka zakoupena v březnu 1886)

1894 – 15.července se konal první župní sjezd v Mladějově

1905 – postavena železnice – první jízda vlaku 4. 10. 1906

1908 – bylo v aleji k nádraží vysázeno 28 lip

1913 – 4. února vyhořely „Panské stodoly“ a 29. 5. 1930 vyhořely znovu

1913 – 22. května byla ustavující schůze Sokola

1920 – založen Český červený kríž

Do I. světové války bylo z Mladějova mobilizováno 103 mužů – padlo jich 22 (Rusko, Halič, Rumunsko, Karpaty, Uhry, Cholm)

1925 – v Mladějově bylo 5 radiopřijímačů

1926 – otevřena telefonní ústředna (v obci bylo 7 telefonů)

1928 – 20. srpna bylo započata stavba elektrické rozvodné sítě a první žárovka se rozsvítila 2. září o pouti

1930 – na jaře začal jezdit 2x denně autobus Sobotka – Mladějov – Ostružno – Jičín

1930 – v červnu vyhořela pila pod Pařízkem

1930 – od listopadu byla na hasičské zbrojnici instalována siréna, která denně oznamovala poledne

1934 – zřízeno koupaliště v Doubku – bazén 60 x 20 m, 5 sprch, skákací můstek, kabiny, bufet, pláž

1936 – zřízena u koupaliště požární nádrž

1938 – postaven Husův sbor

V době II. světové války zabral zdejší velkostatek německý důstojník Hildebrant a denně vyhrožoval zdejším občanům zastřelením.

1945 – v květnu byla znárodněna Pískovna

1948 – od 1. dubna 1948 byla otevřena v přízemí školy Mateřská škola

1948 – od 30. listopadu patřil Mladějov do okresu Mnichovo Hradiště

1950 – v květnu převzaly hotel u Vrabců – družstvo Vzlet a hotel u Ulrichů – Komunální podnik Mnichovo Hradiště

1951 – v červnu zavřeny masné krámy u Kopalů a Lásků

1952 – v lednu zavřena prodejna u Ulrichů

1952 – od 1. září byla otevřena Zemědělská škola na zámku

1954 – v dubnu otevřena prodejna textilu

1957 – v dubnu provedena demolice cihelny, komín byl odstřelen až v září 1964

1960 – provedena likvidace pekárny a škvařírny sádla

1960 – 28. června až 3. července cvičilo 16 žen z Mladějova na celostátní spartakiádě v Praze

1960 – od 1. července patří Mladějov opět do okresu Jičín

1960 – v září upraven parčík u Mazánkových (naproti Motelu a mateřské škole)

1961 – v červnu byl slavnostně otevřen Pionýrský tábor „Stavbař“ v Doubku

1963 – pokáceny jasany na návsi a před školou

1963 – provedena oprava silnice Mladějov – Újezd pod Troskami

1964 – v únoru otevřeno nákupní středisko

1965 – se zúčastnilo 10 žen z Mladějova III. celostátní spartakiády v Praze

1965 – začala pracovat Výrobna asfaltových směsí na prostranství bývalé cihelny – OBALOVNA

1966 – zahájena výstavba panelového domu pro Pískovnu (dokončen 1967)

1967 – zahájena stavba panelového domu pro členy JZD (dokončen 1968)

1966 – zřízen urnový háj se 78 skříňkami na místě bývalé Ponocárny (kdysi první farní školy)

1966 – opravena fasáda střechy na zámku a to přesně podle původních plánů

1967 – se konal v Mladějově sjezd pekařů a cukrářů z okresu Jičín a Semily

1967 – 20.-25. května byl na hřišti Filmový festival

1968 – od září jezdí autobus Sobotka – Lomnice nad Popelkou

1969 – vyasfaltována silnice v „Ulici“ a „Ke hřbitovu“

1970 – bylo v Mladějově evidováno 30 automobilů, 45 motocyklů, 59 vysavačů, 119 televizí, 28 elektrických sporáků, 65 ledniček, 130 praček

1971 – upravena vozovka na Loveč

1971 – vypukl požár v Hotelu Pošta u Ulrichů (nový hotel otevřen r. 1980)

1972 – zahájeny práce na úpravě rybníka (na návsi)

1972 – zahájena výstavba nové Mateřské školy (kopány základy)

1973 – 27. května proběhla na hřišti slavnost k 60. výročí založení Sokola – vystoupilo zde 340 cvičenců

1973 – v únoru byla provedena montáž domu pro Mateřskou školu

1974 – v září byl zahájen provoz MŠ, zapsáno bylo 21 dětí – (vybudována náklady 650.000,- Kčs)

1975 – září – postavena autobusová čekárna na návsi

1976 – v březnu se uskutečnilo 1. vítání občánků

1976 – byla dána do provozu vývařovna a jídelna v ZŠ

1978 – provedena oprava dřevěné Zvonice

1978 – 2 kaštany na návsi u sochy sv. Jana prohlášeny za památné stromy

1980 – v prosinci otevřena restaurace U dvou lip (výstavba zahájena v čerenci 1977)

1981 – 3. ledna došlo k sesuvu půdy v ulici (téměř 2 roky trvalo, než došlo k likvidaci)

1984 – 31. 12. ukončena činnost obalovny (přestěhována do Starého Místa)

1985 – sjezd rodáků a přátel

1986 – 15. 11. ustanoven Klub důchodců

1986 – začal vycházet Mladějovský zpravodaj

1988 – otevřena prádelna a mandl na „Obálečce“

1988 – otevřeno kadeřnictví (na „Obálečce“)

1990 – od října v provozu „nová“ pošta

1991 – zajájen provoz soukroméno řeznictví a uzenářství p. Mazánka – v říjnu 1992 byl obchod uzavřen

1991 – výsadba nové aleje lip k zámku (vedle stávajících kaštanů)

1992 – v restituci byl v lednu vrácen zámek původním vlastníkům – pí G. Hamacherové, potomek posledních majitelů (rodiny Bláhových)

1992 – rekreační středisko Stavbař pořádá různé typy rekreací pro děti, rodiny, svatby, školení, oslavy, … Po dlouhých letech bazény přístupné i pro občany Mladějova.

1992 – u příležitosti festivalu Jičín město Pohádky projíždí Mladějovem historický vlak

1995 – první ročník Pivních slavností

1997 – 31. 1. shořel kulturní dům, požár se dotkl i pobočky Pošty

1997 – omezena pracovní doba na nádraží

1998 – dokončena výstavba vodovodu a kanalizace

1998 – uzavřena železniční stanice – funguje pouze zastávka

1998 – zrušena autobusová linka Sobokta – Mladějov – Lomnice nad Popelkou

1999 – přiveden vodovod na Pařízek a do Rokle, byl dokončen rozvod vody po Mladějově

1999 – opava a konzervace sochy sv. Linharta u vstupu na hřbitov

1999 – vzniká Mikreregion Český ráj – Mladějov se stává součástí

2000 – obnovena činnost Sokola

2002 – 30. ledna krátce po půlnoci vypukl v objektu zámku rozsáhlý požár