Hubojedy

Historie obce Hubojedy

První písemná zmínka o obci Hubojedy je z roku 1372, kdy je zmiňován Janda z Hubojed. K roku 1403 je doložen Procek z Hubojed. Roku 1454 držel obec Václav, předek pánů Hubojedských a Cidlinských ze Sluh. Z tohoto rodu je zde doložen k roku 1463 Bohuš a Šťastný. K roku 1525 je zmiňován Jan Cidlinský z Cidliny a na Hubojedech. K 19. březnu 1543 se zachovala zpráva o bratrech Janovi, Čeňkovi a Jindřichovi Hubojedských ze Sluh. V roce 1574 je zmiňován jako vlastník obce Hubojedy , tvrze a dvora Adam Václav z Valdštejna, který obec připojil k Lomnici. Roku 1628 zakoupil stateček Hubojedy Albrecht z Valdštejna. Stateček Hubojedy byl po smrti Albrechta z Valdštejna postoupen jezuitské koleji v Jičíně. Nějaký čas byly Hubojedy statkem samostatným a od roku 1688 náležely k Drštěkryjům. Roku 1718 zakoupil František Josef Schlik Samšinu, Drštěkryje, Hubojedy a Mackov. Držitelem hubojedského dvora byl do roku 1802 Antonín Jan Múller, c.k. oficír, držitel drštěkryjského statku. 28. ledna téhož roku se vlastníkem dvora stal František Skála, který v letech 1806 a 1807 rozprodal mnoho pozemků patřících ke dvoru. Roku 1809 zakoupila dvůr Drštěkryje od Františka Skály Filipína Schliková, matka Františka Jindřicha Schlika a spravovala majetek do plnoletosti svého syna. Drštěkryjský statek společně s hubojedským dvorem přešel do rukou Františka Jindřich Schlika, majitele statku Veliš – Vokšice. Posledním majitelem pozemků patřících k bývalému hubojedskému dvoru byl František Schlik. Po roce 1918 byly velkostatky a panství zrušeny, rozparcelovány a přešly do vlastnictví rolníků usedlých v obci.

V roce 1876 byla v Hubojedech nově vystavěna zvonička a zakoupen nový zvonek. Silnice byla vystavěna v roce 1895.
Od roku 1850 patřily Hubojedy k soboteckému okresu. Roku 1869 přešla obec do okresu jičínského, zůstává soudní okres Sobotka. V roce 1869 – 1880 nesla obec podle lexikonu název Hlubojedy, od roku 1880 je registrován opět název Hubojedy.
Za dobu trvání první světové války bylo z obce odvedeno 25 mužů, z nichž pět zaplatilo válku životem. Šestý občan zemřel doma na španělskou chřipku. Zastupitelstvo se muselo po dobu celé války vyrovnat s válečnými půjčkami.
V roce 1916 bylo rozhodnuto vysázet novou švestkovou alej na obecním pozemku na památku padlých vojáků z Hubojed. Za první světové války byl v Hubojedech zrekvírován zvonek, nový byl slavnostně vysvěcen v roce 1922. Stejný osud čekal zvoničku i během druhé světové války.
27.července 1924 byl založen hasičský sbor, který čítal 25 činných členů. V květnu 1929 byla zavedena v obci elektřina a veřejné osvětlení. Roku 1952 bylo v Hubojedech založeno JZD, které se po roce hospodaření rozpadlo. Podruhé bylo založeno roku 1957 a roku 1962 se sloučilo s JZD Mladějov. O rok později byla v Hubojedech dokončena stavba kravína. Mimo kravína zde byla stáj pro prasata, prasnice a drůbežárna. V roce 1975 se JZD Mladějov sloučilo s JZD Samšina a dále byl vytvořen velký celek JZD Nástup Sobotka. Pod názvem Agrochov Sobotka, a. s. obdělává pozemky v katastru Hubojedy dodnes.
Od roku 1949 až do roku 1959 patřily Hubojedy pod okres Mnichovo Hradiště, kraj Liberec. Od roku 1960 již pod okres Jičín a Královéhradecký kraj.
Samostatnou obcí byly Hubojedy do roku 1964. Od roku 1965 se sloučily s obcí Mladějov.
Kostel, hřbitov, školka, pošta, obchod s potravinami, vlakové nádraží a obecní úřad je v Mladějově. Obchod s potravinami je také v blízké obci Samšina. Zdravotní středisko, služby a obchody jsou v 5 km vzdálené Sobotce. Do Hubojed zajíždí autobus ve všední dny ráno v 6,30 hod. směr Jičín a zpět v 15. hod z Jičína. Další spojení do Jičína a zpět jsou pouze z autobusové zastávky na křižovatce silnice Mladějov – Jičín vzdálené cca 800 m od obce Hubojedy. Spoje do Sobotky jsou pouze z Mladějova.

 

Hubojedy jsou údolní vesnička se samotami Půrek, polosamota Na hrázi a samota mlýn. Obcí protéká od Plhova podél samoty Půrek potok Čírka, který se pod mlýnem vlévá do Žehrovky. Přítokem Čírky z levé strany je bezejmenný nebo také Hubojedský potok pramenící ve Zlatém dole a tekoucí tímto krásným údolím až do Hubojed, kde se stéká pod strání s potokem Čírka. Oba potoky byly v šedesátých a sedmdesátých letech regulovány a tím se napřímil jejich tok. Obec je ohrožována přívalovými lijáky, zejména od mladějovské Horky se valí voda s bahnem ze zcelených polí do Hubojed a způsobuje značné škody. V Hubojedech je 40 popisných čísel. Některé jsou již neobyvatelné. Původní roubené stavby byly postupně modernizovány. Pět rodinných domků bylo postaveno na nových místech. Na dvou místech stavby zanikly.V obci žije trvale kolem 50 obyvatel.
Nadmořská výška se pohybuje od 280 m do 340 m. Cestou historickým úvozem k bývalému kravínu a poté směrem k severu kolem vodojemu se dostaneme k mladějovské Horce vysoké 380 m kde je krásný výhled do okolní krajiny a pokračujeme dolů do Mladějova. Na tuto cestu se dostaneme také z křižovatky před č. 32 vpravo do mírného kopce. Polní, částečně zpevněnou cestou, od požární nádrže zase do obce Samšina. Při výjezdu z Hubojed směrem na Plhov vpravo za posledním domkem vede polní cesta do Zlatého dolu. Své kouzlo má i krajina při cestě směrem k Plhovu a dále do Sobotky.
V Hubojedech je několik rybníků na soukromých pozemcích. V minulosti zde byly velké rybníky, dnes již zaniklé – Velký hubojedský rybník, dnes po něm zůstala jen louka s hrází nad č. 25 a Nový hubojedský rybník táhnoucí se od Zlatého dolu, dnes louky až za č. 4, kde zůstala hráz.
V Hubojedech se natáčel v roce 1972 film „Přijela k nám pouť“- makové pole, házení vajíčky a běh dětí ze stráně podél rybníka u hospody v č. 11.
Požární nádrž byla postavena v akci „Z“ v roce 1974, tenisové hřiště – společná práce občanů, chalupářů a dětí z Hubojed bez nároku na odměnu dokončeno v roce 1984, autobusová čekárna na křižovatce postavena v roce 1986. Zvonička v Hubojedech postavena v roce 1999 z iniciativy občanského sdružení a občanů Hubojed za přispění Obce Mladějov. Pitná voda přivedena do obce v roce 2006.
Posezení – pergola postavena svépomocí z prostředků spolku tenistů v roce 2007 a postupně zařizována. Dětské zařízení na hřišti je postaveno svépomocí a postupně vybavováno z prostředků obce a místních tenistů.

Krupičková Hana, kronikářka obce